Konečně (vánoční) klid

Letošní frmol pro nás ustal až den před Štědrým dnem.

Konečně zpomalujeme.

Užíváme klidu.

Nového zázemí.

A fotíme.

Hvězdy, kytky, Vánoce.

A u toho rozjímáme.

V (poetických) barvách podzimu

Na podzim.

To je naše zahrada

krásnější 

a tak nějak tajemnější.

(Jen) růže, jablka, barevné listí a modrá.

Chryzantémy

Chryzantémy jsou prosté,

ale božské.

Hodí se k nám

jak 

... na (smaltovaný) hrnec. :-) 

Srdcové záležitosti

Podzim, kočky, zahrada

aneb

když se sejdou hned tři srdcovky.

Pán naší zahrady

Naší zahradě vládne strakapoud.

Krásný, velký.

Myslím, že je to samice,

která tu letos vyvedla i mládě.

Obvzláště ráda má starou křivou jabloň

vzadu v zahradě

u pítka.

Teď na podzim strakapoudí pírka krásně ladí

s vybarvujícím se psím vínem.

Dokonalé mimikry.

Vidíte?

 

V zahradě s děckem

Dítě je krásná věc,

ale práce s ním moc neuděláte

Někdy sice zdobí,

´většinou ale zlobí.

Hlava v kumštech,

nervy v čudu.

Ještě že máme,

dost vody v sudu
a spoustu konví.
A ještě víc ploch,
na které se dá kreslit...

 

 

Střídavě jablečno

Mám(e) se střídavě nemocně,

střídavě jablečně.

Furt tomu není konec.

Dnes tak 30 l moštu, ne-li víc.

 Jeden by se z toho pic!

Barvy všecky

Brzký podzim
rozehrává kompozici
plnou barev,
slunce,
květin,
vlajícího prádla
a posekané trávy.

Dobře se na to dívá.

Ale poklid je jen zdánlivý.
Nevíme, kam skočit dřív.

 

 

Konečně déšt

Prší.

Konečně.

To to trvalo...

Radost mají všichni.

Kromě koček...:-)