25. 3. 2019

Všechny barvy duhy




Kytka, co neuvadá


Nový starý obraz v jídelně.
Rodinné dědictví.

Aneb když je venku zima zas jak v zimě, 
tak aspoň uvnitř máme teplo (z kamen), 
zpívají nám ptáci (z plakátu)
a jídelní kout zdobí čerstvé květiny ve váze.










Kytice mámě


Dostala jsem kytku.
Bára sama trhala.
Sama vkládala do vázy
stéblo po stéblu.
Minimalismus z ruček dvouletého dítěte.

Hodnota?
Nulová uhlíková stopa (natrháno za kopcem).
Velká krása.
Ještě větší radost.
A obrovská pýcha. 








Jarní rozjímání


Pomalu je tu.
Nový začátek.
Nový život.
Nové stromky střídají staré napadené drtníkem.
Trávíme stále více času venku.
Nevím, co dřív.
Kdybych mohla, 
tak jen 
ryju, 
přesazuju
 a tahám konve s vodou.
Jen pro kočky je vše při starém,
poblíž krbu je jim nejlíp...
 
 


 



6. 3. 2019

Kytka v županu


Když vás svrbí ruce
a venku se ještě nedá 
řádně zahradnicky řádit...

A když se staví návštěva,
která vaše nenechavé ruce
 usměrní tím správným směrem...

Tak to, co začalo jako řetízek,
pak vypadalo jako košík,
skončí jako obal na květináč...