Podzim,
čas vytáhnout básně
a
zastavit se
...
Václav Hrabě: Podzim
Tuberkulózní slunce
Lány řípy
Nízko nad zemí dýchají
oblaka jak velké šedivé lípy
A z jejich větví odlétají ptáci
komedianti
opouštějící poslední letní štaci
Na prahu lesa líže si rány
uštvaný zpocený říjen
v rozmoklých polích
podzimem ukřižovaný
Třaslavý topol
Holý jako věta
Zavřete okna!
Je konec léta.
Žádné komentáře:
Okomentovat