Rána jsou krásná,
ale ty večery...!
Když se zahradou rozeběhnou poslední paprsky slunce
a prozáří okvětní plátky růží
i tabulky rozbitého okna
a přidají na kráse
i jinak ne moc malebným věcem.
Když nastane poklid,
a vše utichá kromě cvrčků,
co zrovna začli svůj první koncert.
Když vítr lehce povívá čerstvě pověšěným prádlem
a vůně jak z prádelny mojí babičky se line zahradou.
To je pro mě ráj na zemi.
Žádné komentáře:
Okomentovat