Levandulová

Levandulová vůně,

levandulová zídka,

levandulová zašívárna.

To jsou levandulové momentky od nás.

    

Škatule hejbejte se

Konečně k nám od rodičů dorazil.

Klavír.

Trpělivě vyhlížel svůj přesun,

až se konečně zadařilo.

Čtyři silní muži,

jedno větší auto.

Škatule škatule hejbejte se mohly začít.

(Teda kromě koček. Ty se skoro nehly.)

Tuto hru hraju celkem často.

Stačí pohnout jednou věcí,

nebo něco přidat a 

stávající uspořádání věcí je v háji.

Já pak lítám a pak dodatečně žasnu,

kolik času jsem těmto malicherným

přesunovačkám věnovala.

A jak mě to baví

a jak se u toho vždy ztratím v čase...

Sice mám nepořádek v kuchyni,

ale zato máme hudební koutek

a odkládací stolek (velké rádio)

vedle gauče.
Len, mochyně a makovice se nastěhovaly z jídelny -
oprášila jsem své oblíbené staré lahve.

A předposlední obraz z rodinného dědictví

dostal čestné místo nad klavírem.

Klavír ho nějak zjemnil 

a už na mě nepůsobí tak depresivně jako dřív.

Navíc jeho rám krásně ladí k lampičce...:-)

Jak je snadné ztrácet čas.

Taky vám tak někdy hrabe?:-)

 

Než teplu odzvonilo

První mrazíky zastihly terasu před domem v záři barev.

Růžovo-fialové fuchsie, 

rudá šalvěj zářivá,

oranžové afrikány nebo po našem turčinky, 

které jsem jako dítě neměla ráda

a teď se jich nemůžu nabažit.

A k tomu červené kuličky skalníku 

a bobule dřišťálu

a

letos podruhé rozkvetlé levandule,

bílé, oranžové a rudé růže.

Ale pak zazvonil teplu zvonec 

a barvám je pro letošek konec.

Tak zas za rok...

Plody podzimu

Kromě dýní se u nás doma na podzim opakovaně objevují 

oranžové lampiónky mochyně.

Ta mi spolu s měsíčnicí přináší

vzpomínky na babiččinu zahrádku

a naaranžované šustivé kytice ve vázách.

Místo měsíčnice máme letos len.

A taky spoustu ořechů, kaštanů

a chlupatých plodů kdoule.

Je to nádhera ty barvy všechny.

Zalito sluncem...

 

       

A podzim vstupuje do zahrad

Jde cítit ve vzduchu...

Můj milovaný.

PODZIM.